Tento příspěvek se mi píše docela těžce. Uvědomil jsem si, že popsat slovy to, co jsme zažili v neděli na Městském stadionu v Krakowě tak, aby to vystihovalo atmosféru na zápase, je takřka nemožné. Takový zážitek se nedá popsat slovy. To prostě musí člověk zažít.

V tomto článku budu popisovat své dojmy z nedělního svátku fotbalu v Krakowě. Proto se to může zdát jako suběktivní názor, ale po rozhovorech s ostatními fanoušky jsem zjistil, že se naše názory neliší. Do Krakowa jsme z Opavy vyrazili už v dopoledních hodinách. Naše skupina tvořila 13 opaváků. Zápas se sice hrál až od 17:00, ale vzhledem k důležitosti tohoto zápasu a faktu, že hrají spolu družební kluby, jsme měli obavy s parkování v okolí stadionu. Navíc jsme se těšili opět na shledání s našimi přáteli z Wroclawi. Po příjezdu ke stadionu se nám podařilo najít parkovací místa hned u stadionu. V té době (asi 4 hodiny před zápasem) se už v okolí stadionu pohybovaly davy fanoušků WKS a Wisly Krakow. My jsme zalezli do hospody fanoušků Wisly, která byla umístěna hned v komlexu patřícímu ke stadionu. Zde jsme se potkali s prvními známími z Wroclawi. Výborně se o nás postarali a po zjištění, že ještě nemáme koupené lístky začali ihned úřadovat a za chvíli jsme je měli. Navštívili jsme také místní fanshop a byla to opravdu potěcha pro oči. Prostorově sice menší, ale co se týče sortimentu neuvěřitelně zásobený. Našli byste zde všechno od dětského oblečení, školních pomůcek, drobné suvenýry přes ručníky, pásky, nástěnné hodiny,  až po klasické šály, vlaječky, trika, mikiny a mnoho dalšího. Jedinou chybou bylo, že některá trika chyběla v námi požadovaných velikostech. Ale vzhledem k návalu ve fanshopu se tomu ani nedivím.

Dalším milým překvapením pro nás bylo, když nás místní fanoušci a fans WKS pozvali do „VIP salónku“ věnovaného zástupcům domácích fans. Tato místnost byla vyzdobena fotografiemi a obrazy hráčů Wisly a poháry a zápasovými vlaječkami TS Wisly jak z domácí scény, tak i z mezinárodních zápasů. Nechyběla zde ani  vlaječka ze zápasu s Duklou Praha.

Na stadion jsme se vydali asi půl hodiny před zápasem. Při vstupu jsem dostali od zástupců wroclawských ultras trika věnovaná tomuto zápasu. Triko dostali všichni fans, kteří se prokázali vstupenou z tohoto zápasu. Výsledným efektem bylo, že celá tribuna pro fanoušky WKS byla jednotně zabarvena do zelena. Na protější straně byl sektor pro domácí, kde stáli fanoušci Wisly v červených trikách. Během zápasu obě dvě strany perfektně spolupracovali. Společně skandovali pokřiky na podporu jak domácích, tak hostujících hráčů. Chvílemi předeřvávala jedna strana a druhá zase odpovídala a jindy se to otočilo. Fantastické byly fanouškovské variace sektoru Wisly. Na jeden druh pokřiku vymysleli několik rozličných skákání, roztahování šál i jiných pohybů, které vytvořili fantastickou podívanou.  Vrcholem bylo, když se všichni fanoušci chytli za ramena a vytvořili v každé řadě jeden velký vláček a v jednu chvíli se ze setředu sektoru začali rozcházet do stran a pak se vraceli zpět. To bylo něco neskutečného. Samotné fandění bylo z obou stran doplněno obrovskými choreografiemi při nichž byly použity velké plachty, vlajky a několik desítek ohňů a dýmovnic. Prostě úžasná fotbalová atmosféra.

Slask potřeboval v tomto zápase vyhrát a nemusel se ohlížet na výsledky svým pronásledovatelů. To se nakonec splnilo a po výsledku 1:0 mohly všichni vypuknout v nadšení. Hráči z lavičky naběhli na hřiště a spolu s fanoušky si užívali tento úžasný úspěch, který Slask naposledy zažil před 35 lety. Jak silný emoční zážitek to pro Slask byl dokazuje i to, že se v očích mnohých „služebně starších“ fans objevili i slzy štěstí. Při korunovaci nového mistra Polska vytvořili domácí hráči špalír, kterým proběhli hostující fotbalisté. Po té došlo k předání poháru do rukou kapitána WKS a poté hráči obýhali s pohárem celý stadion a společně s fanoušky si užívali ten úžasný pocit z triumfu. Ti nejšťastnější hráči vhodili do sektoru fanoušků Slasku i své dresy. Naopak jeden z fanoušků hodil hráčům šál WKS, kterou hráči neváhali uvázat přímo na mistrovský pohár.

Po oslavě na hřišti jsme se přesunuli ještě na chvíli do fanouškovské hospody, abychom poděkovali našim hostitelou na skvěle strávené nedělní odpoledne a po té vyrazili zpět do Opavy.  Na fotbal už chodím nějakých 18 let, ale tento zápas byl doposud jeden z největších fotbalových zážitků, který jsem kdy zažil. Přál bych opravdu každému opavskému fanouškovi, aby se alespoň na jeden takový zápas mohl dostat a uvědomit si, jak má vypadat atmosféra na fotbalovém zápase. Samozřejmě, že nás opaváků je daleko méně, než třeba fanoušků Wisly nebo Slasku, ale myslím si, že i my v našich podmínkách jsme schopni vytvořit důstojnější kulisu, než ta, jaká momentálně u nás panuje. Základem ovšem je, aby fanoušci neutíkali z kotle do jiných sektorů, ale aby zde zůstali a pomohli atmosféru tvořit. Zkusme se nad tím zamyslet a třeba už na dalším zápase se nás na F9, F8 a F7 sejde více.

Součástí naší třináctičlenné skupinky opaváků byl také kapitán Slezského FC Zdena Partyš!!! To, že hráč SFC se přijede s fanoušky Opavy podívat na výjezd družebního klubu je něco unikátního. Také někteří fanoušci WKS, kteří do Opavy pravidelně jezdí a poznali Zdenu byli touto návštěvou velmi příjemně překvapeni. Byla to pro ně velká čest. Obrovský zážitek to byl také pro samotného Zdenka. „Bylo to něco neskutečného. Byl jsem už na fotbale ve Wroclawi a teď i v Krakowě a byl to opravdu úžasný zážitek. Nic takového jsem v životě nezažil. Věřím, že se zase na nějaký zápas Slasku zajedu podívat. Ať už na výjezd a nebo na domácí stadion.“ zakončil záložník Opavy. Vzhledem k tomu, co shlédl v Krakowě má jedno osobní přání. „Byl bych nesmírně rád, kdybych něco podobného v menším měřítku mohl zažít také v Opavě.“

PS: Zdena zdraví Kaspera do Wroclawi. :))

Fotky a videa ze zápasu najdete na stránkách Wisly Krakow  a také na stránkách Slasknet.com.

Na ukázku jedno video ze zápasu: