Teprve druhý výjezd v historii nás čekal na půdu Táborska do Sezimova Ústí. Loni jsme zde mohli vidět sedm branek, když jsme vyhráli 6:1. Minulý rok už dá se říct o nic nešlo. Ten letošní zápas byl mnohem důležitější. Pro nás fanoušky se hrálo v ideální dobu, a to v sobotu v 17:00. Bohužel spoje už tak ideální nebyly. Dá se říct, že jedinou možností, jak se do Sezimova Ústí vypravit bylo auty.

Po zhruba půlhodinovém zpoždění jsme z Opavy vyrazili po dvanácté hodině. Cesta probíhala bez problémů za konzumace tekutých pochutin. Během cesty jsme byli v kontaktu s našimi kolegy z Wroclawi, kteří si taktéž nenechali ujít tento daleký výjezd. Naše trasy se propojily až v Táboře, kde jsme si dali sraz u jednoho supermarketu. Zde jsme také doplnili zásoby a po kratší pauze vyrazili ke stadionu. Když jsme dojeli na místo, měli jsme ještě docela dost času a tak se nabízela možnost ukrátit si čekání návštěvou přilehlého lesíku a nasbírat si pár hub na cestu. Hřiště se totiž nacházelo hned u lesa a kolem dokola nebyla vidět žádná obydlená budovat. Netrpělivě jsme očekávali, kolik se nás na zápase objeví. Vzhledem k důležitosti tohoto utkání se čekala vyšší návštěva než loni. To se nakonec splnilo a v hostujícím sektoru nás bylo 35 fans. Přijelo nás podpořit také 6 fanoušků Slasku. Celková návštěva byla 586 diváků. V našem sektoru jsem vyvěsili tři vlajky. Vlajku Opaváci, starší vlajku Ultras a nejnovější vlaku Šlonzáci.

Zápas pro nás nezačal dobře už po šesti minutách jsme prohrávali 2:0. Ale nás, co jsme byli ve Varnsdorfu a na některých dalších zápasech, to nerozhodilo a pokračovali jsme v povzbuzování hráčů. Dokonce se nám podařilo vyrovnat a i díky tomu se naše fandění stupňovalo. Věřili jsem v obrat. Po té, co jsme ale inkasovali už čtvrtý gól, tak nám bylo jasné, že letos žádné body asi nepřivezeme. To nás ale nepoložilo a pokračovali jsme ve velmi dobrém fandění. I v tak malém počtu jsme si rozdělili sektor na dvě části a začala klasická přeřvávačka opět s různými kreacemi. Atmosféra v sektoru trochu zhoustla po té, co jsme si sundali boty a začali mávat ponožkami. I za nepříznivého stavu jsme si zápas užívali. Fandili jsme od začátku do konce zápasu. Po závěrečném hvizdu nám přišli pod kotel poděkovat hráči za naši přízeň.

Výsledek byl nakonec 5:3 pro domácí. Pro domácí to znamená, že jsou velice blízko záchraně, protože nám odskočili už na sedm bodů. My musíme dále bojovat ať úspěšně zvládneme tuto záchranářskou misi.

 

Fotky z Táborska:

 

Další fotky na www.sfc.4fan.cz