Ze Znojma jsme si přivezli bolavé hlavy a bod za remízu

Poslední víkend jsem sehráli zápas na půdě Znojma. Velká část fanoušků se na jih Moravy vydala už o den dříve a využila tak pohostinnosti v místních sklípcích. Je pravda, že na některá místa ve Znojmě nikdy nezapomeneme, protože jsem kolem nich během našeho bloudění projeli několikrát. Ale nakonec vše dobře dopadlo. Po degustaci místního vína vyrážíme v nočních hodinách na tamní diskotéku, kde se k našemu překvapení setkáváme s druhou velmi početnou skupinou opavských příznivců. Když si odmyslíme odlišné prostředí, tak se zde cítím opravdu jako doma v Opavě. Někteří z nás paří až do ranních hodin. To se projevilo především na odpoledním fotbale, který začínal už ve 14:00. Při pohledu na osazenstvo v sektoru je hned na první pohled vidět, že jsem zakalili opravdu kvalitně. To se odráží také na našem supportu, který je opravdu hodně žalostný, ale s tím se dalo počítat. V druhém poločase se část fanoušků baví zaměstnáváním jednoho z pořadatelů, když na něj neustále hází konfety a nastříhané papírky, které byly původně připraveny na argentýnu. Tento pořadatel to psychicky nezvládá a nakonec dojde i k jeho vystřídání. Kvůli konfetám je dokonce na chvíli přerušeno utkání. Vrcholem naší návštěvy znojemského stadionu je vytažení chorea, které je parodií na televizní seriál Vinaři a jeho úvodní znělku. Na plachtě je nápis „Pivaři“ společně s nápisem  „My máme rádi pivo“ doplněno siluetou dívky, retro balonu, chmelu a otvíráku na pivo. Na plotě pak visí  nápis „Milujeme fotbal, ženy a řev“. Během druhého poločasu jsou ještě odpáleny asi 3 zatoulané stroboskopy, za což je vyveden jeden fanoušek a předán policii. Podaří se mu ale utéct a po zápase je vyzvednut. Z Opavy do Znojma přicestovalo 86 fanoušků, což je náš nový rekord v této destinaci. Zápas končí remízou 1:1. Ikdyž jsme mohli vyhrát, tak s bodem jsme spokojeni, loučíme se s hráči a odcházíme ze stadionu.

Stadion ve Znojmě prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Přibyly sedačky, zabezpečil se sektor hostí a změnil se i vchod do našeho sektoru. Na fotbal jsme nuceni se dívat skrz hrubé mříže, přes které není v určitých místech vůbec na hrací plochu vidět. To se domácím moc nepovedlo, ale popravdě překvapení nejsme. Přece jenom fanoušci jsou zvěř, tak je třeba je co nejvíc izolovat a znepříjemnit jim požitek z fotbalu. Dalším velkým mínusem je absolutní absence jakéhokoliv občerstvení. Nemůžeme si na stadionu koupit ani vodu. To vede k tomu, že zhruba v polovině prvního poločasu velká část fanoušků odchází ze stadionu do místní hospody. Někteří se vrátili v průběhu druhé půle. Jiní se už na stadion nedostali.

Milým překvapením je aktivita domácích fanoušků. Ve Znojmě jsme nikdy nebyli zvyklí, že by zde vůbec nějací fanoušci byli, natož, aby se nějakým způsobem projevovali. Při zápase s náma mají vyvěšené i nějaké ty vlajky, snaží se téměř celý zápas fandit a připravili si dokonce choreografii plus odpálili nějakou tu dýmovnici a a na konci zápasu jsou v jejich sektoru vidět i ohně. Za toto bych domácí pochválil a snad jim to vydrží a půjdou fanouškovsky ještě nahoru, aby ta „nudná“ druhá liga byla alespoň o něco zajímavější.

Fotky:

◄ 1 2