Náš poslední venkovní zápas podzimu se hrál na půdě loňského vítěze druhé ligy Ústí nad Labem. Čekalo nás tedy cestování napříč celou republikou. I přes dalekou distanci byli někteří opavští fanoušci odhodláni, že si tento zápas nenechají ujít. Na stadionu Army se nakonec ukázalo 43 opavských fans. Tento počet mnohé příjemně překvapil. Podpořili nás také 4 přátelé z Wroclawi. Celková návštěva na Městském stadionu v Ústí byla 825 diváků.

Do Ústí jsme se sjížděli z různých koutů republiky a různým způsobem. Největší část příznivců Opavy přijela přímo z hlavního města Slezska. Většina jela auty, 4 fanoušci cestovali vlakem. Další skupinka přijela z Prahy a čtveřice fanoušků SFC z Děčína.

Po příjezdu ke stadionu jsme se vydali k tradičnímu místu, kde v minulých sezonách býval sektor hostí. Zde nám bylo řečeno, že máme jít úplně na druhou stranu stadionu, na protilehlou tribunu. Odůvodnili to tím, že to bude pro nás lepší, že tam budeme mít stánek s pivem a klobáskami. Opak byl ovšem pravdou. Na pivo a klobásku jsme museli chodit přes půl stadionu právě do míst, kde ještě loni býval náš hostující sektor. Takže velice vtipné řešení od místních pořadatelů. Každopádně úrovní sektoru jsme si polepšili. Vyvěsili jsme již tradiční vlajky Opaváci, ultras, fans Suché Lazce, objevila se také vlajka Young Boys a po velmi dlouhé době se na výjezdu nechyběla žluto-modro-černá vlajka hooligans.

Úvod zápasu byl z naší strany co se týče supportu velmi vlažný. Ve druhém poločase se to už zlepšilo a naše fandění vygradovalo v 75.minutě, když domácí neproměnili penaltu. Tento moment nás hodně nabudil a téměř nepřetržitě jsme skandovali až do konce zápasu. Po závěrečném hvizdu jsme si oddechli a mohli slavit teprve druhý bod z venkovních hřišť v této sezoně. Po Zlínu jsme sebrali bod také Ústí. Z fotbalového hlediska nebyl náš výkon nějak skvostný, ale důležité pro nás bylo urvat nějaký bod a to se nám nakonec podařilo.

Na tomto zápase bylo sympatické, že trenér Vavruška se nebál postavit do základní sestavy také mladíky Jurečku, nebo Němce. Dle mého názoru tato skutečnost může dodat dalším mladým hráčům víru, že když budou na sobě pracovat, tak i oni se můžou objevit v „A“týmu.

Co se týče domácích příznivců, tak ty bych klasifikoval jako klasičtí druholigový fanoušci. Občas o osobě dali vědět pokřikem Arma nebo Ústí a ke konci zápasu vytáhli menší choreo s nápisem „Arma slaví 85“. Sektor aktivnějších domácích fanoušků čítal okolo 20 osob a vyvěsili 3 vlajky kapesníkového typu.

Po skončení zápasu pro některé z nás fotbalová sobota nekončila. Vydali jsme se ještě do spřátelené Wroclawi povzbudit Slask v zápase proti Gliwicím. Přímo z Ústí nás do Wroclawi přijelo 9 fanoušků. Dalších 6 opaváků zde přijelo přímo z Opavy. Nakonec jsme shlédli nevydařené utkání Slasku, který se sice dostal do vedení, ale nakonec na Gliwice nestačil a prohrál s nimi 1:3. Po zápase jsme ještě chvíli setrvali s našimi polskými přáteli a po té se vydali domů. Až na výsledek zápasu Slasku to byl velmi povedený 23hodinový výlet. Naše skupinka vyjela z Opavy v sobotu ve 3:00 ráno a vrátila se v neděli ve 2:00.

Fotky ze zápasu: