O uplynulém víkendu jsme zakončili naše dvojzápasové cestování na půdu soupeřů. Po Hlučínu jsme tentokrát vyrazili do Orlové. Tento výjezd byl mezi opavskými fanoušky velmi očekávaný, protože se jelo na území našeho největšího rivala. Je známo, že fotbaloví fanoušci v Orlové se hlásí k ostravskému Baníku. Chtěli jsme uspořádat hromadný přejezd k padesát kilometrů vzdálenému soupeři. Nakonec jsme zvolili autobusovou přepravu doplněnou několika auty. Propagace na tento výjezd začala už dva týdny dopředu. Během prvního týdne byl první autobus obsazen. Naštěstí se nám podařilo sehnat dalšího dopravce, který poskytl druhý bus. Ten se také naplnil velice rychle a ještě se přihlásilo spousta fanoušků, na které už místo nezbylo. Ale ani tito nezůstali ochuzeni o tento sobotní kulturní zážitek. Ti co se nevešli do busu se poskládali do přistavených aut.

Do Orlové jsme chtěli vyrazit oděni v jednotných žluto-modrých čepkách. Nechybělo málo a tento náš počin se málem nezrealizoval. Kolegovi z Wroclawi, který měl čepky dovést na ranní sraz se totiž po cestě do Opavy rozbilo auto. Naštěstí za námi vycestovala ještě jedna skupinka fanoušků Slasku a ti čepky převzali a nakonec těsně před plánovaným odjezdem přivezli do Opavy. Tímto bych jim chtěl velice poděkovat za jejich ochotu. I té posádce, která nakonec nemohla dorazit, což byla velká škoda.

Do Orlové jsme přejížděli v jedné dlouhé koloně. Je neuvěřitelné, že ikdyž je Orlová vzdálená pouze 50 Km, tak i přesto si fanoušci neodpustili jednu přestávku v každém směru. Přijde mi, že ikdyby jsme jeli autobusem na výjezd do Malých Hoštic, tak stejně se bude dělat přestávka u Kauflandu. K hřišti jsme dorazili asi půl hodiny před výkopem. Na stadionu nás domácí pořadatelé umístili na krytou tribunu naproti hlavnímu ochozu. Zvláštní bylo, že tribuna byla od hřiště vzdálená snad 15 metrů a mezi námi a hřištěm nebyla žádná zábrana. Jen stojící pořadatelé. Celkem nás do Orlové přijelo na 213, z toho 5 fanoušků WKS. Tento počet ještě znásobil už tak výborný efekt žluto-modrých čepek.

Fandili jsme po celý zápas. Hluchých míst bylo opravdu minimum a sympatické bylo, že velmi často se do skandování zapojovala opravdu všichni příznivců SFC. Takže support se dá hodnotit jako velmi kvalitní. Takovou malou perličkou byla reakce jednoho hasiče, který se zeptal jednoho bokem stojícího fanouška Opavy, jaká soutěž se vlastně tady na tomto hřišti hraje? Zeptal se: „To je první liga?“, fanoušek odpověděl, že ne, že se jedná o třetí nejvyšší soutěž. A hasič pokračoval: „A to takhle podporujete váš klub normálně?“, a fanoušek řekl, že ano, že co máme dělat, když nám nic jiného nezbývá. Hasič jenom uznale pokýval hlavou a řekl: „Tak to klobouk dolů“. Takové uznání potěší a jde vidět, že ikdyž nehrajeme ty nejvyšší soutěže, tak i přesto má opavský fanoušek stále své renomé. To už se ale nedá říct o příznivcích Orlové. Ti se na zápase ukázali opravdu v tom „nejlepším“ světle. Nejprve skupinka asi 10 jedinců chtěla obrat o šály a čepky dvě opavské fanynky u záchodů a potom ještě v průběhu prvního poločasu několikrát hanlivě skandovali na adresu Opavy. Příznivci SFC si to samozřejmě nenechali líbit a o přestávce naběhli přes hřiště k sektoru domácích, aby domácí postrašili. To se povedlo nadmíru, protože během chviličky většina z nich ze sektoru utekla, někteří skákali i přes plot. Po té najednou ze všech stran stadionu naběhlo na hrací plochu několik desítek těžkooděnců, aby srovnali pořádek. Toto byl impulz pro domácí, aby se vrátili zpět do sektoru a s policií v zádech začali opět urážet Opavu. Fanoušci SFC se vrátili zpět na svojí stranu stadionu. Bohužel až na jednoho opaváka, který byl policií sebrán. Ve chvíli kdy byl fanoušek povalen, začali domácí policajtům tleskat. Vrcholem debility orlováků bylo jejich následné skandování „pusťte fanouška“. Asi trošku schizofrenici.

Začátek druhého poločasu byl co se týče fandění slabší. Ale to už je pro nás typické. Asi by jsme potřebovali, aby přestávka mezi poločasy trvala aspoň půl hodiny. Po té jsem to ale opět rozbalili a bavili se až do konce zápasu. Použili jsme také pyrotechniku. Efekt nebyl špatný, ale mohl být ještě několika násobně lepší, ale bohužel při vstupu nám bylo zabaveno asi 50 stroboskopů. Na stadionu jsme jich použili asi jenom 15. Jak už jsem psal, výjezd jsme si všichni perfektně užívali. V době, kdy jsme už čekali závěrečný hvizd rozhodčího jsme se nestačili divit. Opět jsme inkasovali gól v poslední minutě. Na tento se už ani nedalo nějak reagovat, protože po následné rozehrávce rozhodčí zápas ukončil. Toto se nám stalo už potřetí v řadě. Je to opravdu neuvěřitelné. Zápas tedy skončil remízou 1:1. My jsme posbírali vlajky a odebrali se k autobusům a autům. Do Opavy jsme dojeli okolo druhé hodiny odpoledne. Tím ale pro mnohé z nás sportovní den nekončil. Společně s našimi polskými přáteli jsme se vydali na zimní stadion, kde opavský Slezan hostil shodou okolností také Orlovou. Mezi fanoušky WKS byli i tací, kteří hokej na živo viděli vůbec poprvé v životě. 🙂

Když shrnu celý sobotní den, tak až na ten výsledek můžu říct, že se jednalo o povedený výjezd. Vše vyšlo přesně tak, jak jsme chtěli. Přejme si tedy ať takových výjezdů zažijeme letos ještě více, ale s lepším konečným výsledkem.

 

Fotky doplním později.