Náš předposlední zápas sezony jsme hráli v Mostě. Tedy na půdě soupeře, s kterým jsme ještě mohli teoreticky bojovat o udržení se v FNL. Na západ Čech jsme vyrazili auty. Že si tento výjezd nenecháme ujít jsme věděli už dlouho dopředu. Měli jsem vyjet jedním autem. V pátek večer se nám podařilo přesvědčit ještě jednoho řidiče, aby vzal také auto jel do Mostu s námi. To se povedlo a tak jsme začali obvolávat spoustu fanoušků, jestli by ještě někdo tak na rychlo nechtěl jet. Nakonec jsme ve třech případech byli úspěšní. Ráno ale jedna osoba nepřišla a tak jsme ještě zkoušeli shánět někoho, abychom doplnili auto. To se nám ale nepodařilo a tak jsme vyjeli dvěma auty v počtu 8 fanoušků. Tyto ranní peripetie nás stály třičtvrtěhodinové zpoždění oproti původní domluvené hodině odjezdu.

Po trase se nedělo nic extra zvláštního. Klasická výjezdová zábava, konzumace nakoupených zásob a podobně. Celou cestu neustále pršelo a tak jsme měli obavu v jakém stavu bude trávník v Mostu a zda se vůbec bude hrát. Ale nakonec se ukázalo, že situace v Mostu nebyla tak vážná, jako se na první dojem mohlo zdát. Když jsme byli zhruba v polovině naší trasy, ozval se nám jeden z mála našich normálních činovníků v klubu, se kterým jsme se měli v Mostě potkat, že tam zřejmě nebude na místě včas, protože stojí v Praze na nádraží a čeká na vlak do Mostu, který nabíral neustále vyšší a vyšší zpoždění, až byl spoj nakonec zrušen. Příčinou byl spadlý strom v kolejišti. Nabídli jsme mu, že máme v autě ještě místo a tak jsme ho nabrali a dovezli  až na místo. Tato událost nám trochu narušila časový harmonogram a tak se stalo, že jsme ke stadionu dojeli těsně po úvodním hvizdu. Posádka druhého auta se v Praze trochu zakufrovala a tak dorazila ještě zhruba o 25 minut později.

Na stadionu už bylo přítomno asi 26 našich příznivců. Mezi nimi nechyběli také 4 fans z Wroclawi. Celkový počet opaváků , který se objevil v sektoru hostí byl 36. Tento počet byl pouze o 2 nižší než náš nejpočetnější výjezd na půdu tohoto soupeře, který se datuje do sezony 2008/2009. Vyvěsili jsme jednu vlajku Opaváci. Co se týče našeho projevu, tak ten byl nejhorší za celou sezonu. Svou roli hrála určitě i naše situace, ve které se celý opavský fotbal nachází. Jen občas jsme zaskandovali nějaká hesla na podporu SFC. Místní gastronomický koutek stál taky za to. Velmi dobré klobásy, klasické, tak i bílé. Překvapili také halušky se zelím. Gurmáni si přišli na své. 🙂

V prvním poločase bylo k vidění pár závarů před naší brankou, ale když opomenu penaltu, kterou domácí neproměnili, tak dvě největší šance jsme si připravili my. Dvakrát stříleli naši hráči v osamocené pozici zhruba z oblasti penaltového puntíku, ale v obou případech nastřelili gólmanovi nohy. V úvodu druhého poločasu jsme velmi rychle inkasovali a začali přicházet další branky. Po třetí z nich situaci neunesla většina našeho sektoru a opustila na protest stadion. Je pravda, že z našeho pohledu se nebylo na co dívat. V sektoru nás zůstalo posledních 10 masochistů. Ale ani tento zbytek fans nevydržel až do konce. V 85.minutě jsme se poprvé v druhém poločase hlasově projevili a to skandováním pokřiku „třetí liga taky liga Opava“. Po té jsme sbalili vlajku a opustili stadion. Ještě za bránou stadionu jsme slyšeli jásot domácích, z čehož jsme usoudili, že jsme inkasovali pátý gól. S domněním, že jsme prohráli 5:0 jsme opouštěli Most. Až po cestě zpět jsme se teprv dozvěděli, že jsme ještě před tím jeden gól vstřelili a tak výsledek zápasu byl nakonec 5:1 pro domácí. Ti se touto výhrou zachránili a nás definitivně poslali do MSFL.

Co se týče domácího aktivního sektoru, tak ten čítal okolo 60 fans. Domácí si přichystali choreo složené ze zhruba 40 kartonů se zelenými srdci a pod tím roztáhli nápis „Nech na hřišti srdce za Baník.“ Během celého zápasu se prezentovali odpalováním různých stroboskopů, dýmovnic a ohňů. Tento počin jsem z jejich strany trochu nepochopil. Šlo vidět, že byli docela slušně zásobeni, ale kdyby to odpálili vše najednou, nebo alespoň na dvakrát, tak by to mělo určitě výraznější efekt. Při jednom z odpalů došlo k menší potyčce s místní security. Po celý zápas se snažili o podporu svého týmu. Velice nás pobavila situace, kdy místní hlasatel oznámil, že utkání sleduje 878 diváků. Dvě třetiny diváků z tohoto počtu se musela zapomenout někde na klobáse nebo na hajzlu, protože jestli na stadionu byla třetina z tohoto počtu, tak to je moc. Cestou zpět jsme ještě vyhodili jednoho kolegu v Praze a něco po půlnoci dorazili do Opavy. Zde, ti co byli ještě schopni, zakončili výjezd v opavských hospodách a barech a některé z nás zlákala domů až vůně nedělního oběda.

Co dodat na závěr? Situace v opavské fotbale je opravdu tragická. Nejhorší je, že to místní činovníci nevidí, nebo možná se nesnaží to vidět. Některým lidem, kterým opravdu šlo o opavský fotbal, dokázali jejich práci tak zhnusit, že už to neustáli a v klubu skončili. Doufejme, že už konečně někdo dostane rozum a vyrazí s těmito šmejdy dveře! Nebo to máme udělat my?

 

Fotky ze zápasu:

 

I přesto, že se hrálo ve středu a na půdě nejvzdálenějšího soupeře, kterého v NFL máme, se do Sokolova vydalo jedno auto fanoušků. Jela s námi také fanynka SFC, pro níž to byl vůbec první výjezd v životě a hned ten nejdelší. Dobrý začátek. J Z Opavy jsme vyrazili už v ranních hodinách. Někteří z nás ani nestihli posnídat doma a tak tuto potřebu dohnali během cesty. Důkladně se dodržoval také pitný režim. Cesta to byla zajímavá. Navštívili jsme různá města naši vlasti, nechyběla ani zastávka na oběd. Projížděli jsem také úsekem mezi Kláštercem nad Ohří a Ostrovem, který je pověstný řadou stopařek lákajících kolem jedoucí řidiče. Tentokrát nepřízeň počasí vylákala ven pouze 3 krasavice z nichž jedna byla docela ucházející. Po příjezdu do Sokolova jsme minuli odbočku do města a místo abychom se otočili jsme pokračovali dále s tím, že do města přijedeme z jiné strany a stadion lehce najdeme. Po asi 20 minutovém bloudění po Sokolově jsme se rozhodli z města vyjet a vrátit se k vjezdu, který jsme na začátku projeli. A najednou to šlo a u stadionu jsme byli do 5 minut. Do zápasu zbývala ještě zhruba hodina a půl. Stadion byl už otevřený, tak jsme se zašli podívat až k hrací ploše . Zde nás docela šokovala informace, že se teprve rozhoduje, zda se bude vůbec hrát. Hřiště bylo totiž silně podmáčené (asi v Sokolově trošku sprchlo). Ale zhruba po 20 minutách zažehl místní šéf klobásek gril, pořadatelé začali roztahovat reklamy a bylo tedy jasné, že se hrát bude. Do výkopu byla ještě dlouhá doba, tak jsem se rozhodli navštívit nejbližší občerstvovací zařízení. Tam za námi dorazili také dva fanoušci, kteří již tradičně jezdí na naše výjezdy z Prahy. Čekání za začátek zápasu jsme si krátili konzumací zrzavých moků se zelenými trpaslíky. Tyto radovánky se nám tak zalíbili, že jsme málem nestihli úvodní hvizd. Ale to se naštěstí nestalo. Do sektoru jsme přišli zrovna v době, kdy hráči nastupovali na hřiště. Rozvěsili jsem vlajky Opaváci, Fans Komárov, Šlonzáci a menší vlajku s logem SFC.

Stánek s občerstvením se nacházel hned vedle našeho sektoru, čehož jsme notně využívali. I přesto, že nás v hostujícím sektoru bylo jen 6, jsme se parádně bavili. Fandili jsme po celý zápas a navíc jsme předvedli i určitou dávku kreativity, když jsme u některých pokřiků vyhlašovali pánské volenky a našimi tanečními kreacemi bavili nejen sebe, ale také poblíž stojící diváky. Naše heslo bylo, že tento výjezd si musíme užít ať se děje co se děje. A to se stoprocentně splnilo.

Aktivní část domácích příznivců čítající zhruba 12 fanoušků se krčila vedle hlavní tribuny za vlajkou West Miners. Místní pořadatelé nám prozradili, že tato skupinka zde byla vykázána z hlavní tribuny z důvodů, že byli příliš hluční!?!?!? Jde vidět, jak si v Sokolově váží věrných fanoušků a jaké je Sokolov fotbalové město. Možná by místní měli zvolit raději jiný sport (třeba tenis) a nebo úplně jiné odvětví zábavy než je fotbal, například divadlo.

Hráči na hřišti předvedli bojovný výkon, který by si rozhodně bodové ohodnocení zasloužil. Ale bohužel jsme nebyli schopni proměnit ani ty největší šance a tak nás domácí potrestali jedním gólem a vyhráli 1:0. Tentokrát jsme mohli našim hráčům zatleskat, ale pořád nám vrtalo hlavou, proč to takhle nešlo hrát už dříve? Proč jsme museli v předchozích venkovních zápasech vždy inkasovat v úvodu utkání? To ví asi jen samotní hráči.

Po zápase jsme nasedli do auta a těšili se na přes pět set kilometrů dlouhou zpáteční cestu do Opavy. Vzhledem k tomu, že naše auto nemělo rádio, tak jsme si udělali vlastní diskotéku pouštěním různé hudby z našich mobilů. Došlo také na zpívání nejrůznějších pohádkových hitů. J Když se bavíme, tak se bavíme. Druhou polovinu cesty většina posádky vytuhla. Naštěstí ne řidič, který celou cestu zvládl perfektně a do Opavy jsme přijeli zhruba čtyřicet pět minut po půlnoci.

Fotky z výjezdu:

Teprve druhý výjezd v historii nás čekal na půdu Táborska do Sezimova Ústí. Loni jsme zde mohli vidět sedm branek, když jsme vyhráli 6:1. Minulý rok už dá se říct o nic nešlo. Ten letošní zápas byl mnohem důležitější. Pro nás fanoušky se hrálo v ideální dobu, a to v sobotu v 17:00. Bohužel spoje už tak ideální nebyly. Dá se říct, že jedinou možností, jak se do Sezimova Ústí vypravit bylo auty.

Po zhruba půlhodinovém zpoždění jsme z Opavy vyrazili po dvanácté hodině. Cesta probíhala bez problémů za konzumace tekutých pochutin. Během cesty jsme byli v kontaktu s našimi kolegy z Wroclawi, kteří si taktéž nenechali ujít tento daleký výjezd. Naše trasy se propojily až v Táboře, kde jsme si dali sraz u jednoho supermarketu. Zde jsme také doplnili zásoby a po kratší pauze vyrazili ke stadionu. Když jsme dojeli na místo, měli jsme ještě docela dost času a tak se nabízela možnost ukrátit si čekání návštěvou přilehlého lesíku a nasbírat si pár hub na cestu. Hřiště se totiž nacházelo hned u lesa a kolem dokola nebyla vidět žádná obydlená budovat. Netrpělivě jsme očekávali, kolik se nás na zápase objeví. Vzhledem k důležitosti tohoto utkání se čekala vyšší návštěva než loni. To se nakonec splnilo a v hostujícím sektoru nás bylo 35 fans. Přijelo nás podpořit také 6 fanoušků Slasku. Celková návštěva byla 586 diváků. V našem sektoru jsem vyvěsili tři vlajky. Vlajku Opaváci, starší vlajku Ultras a nejnovější vlaku Šlonzáci.

Zápas pro nás nezačal dobře už po šesti minutách jsme prohrávali 2:0. Ale nás, co jsme byli ve Varnsdorfu a na některých dalších zápasech, to nerozhodilo a pokračovali jsme v povzbuzování hráčů. Dokonce se nám podařilo vyrovnat a i díky tomu se naše fandění stupňovalo. Věřili jsem v obrat. Po té, co jsme ale inkasovali už čtvrtý gól, tak nám bylo jasné, že letos žádné body asi nepřivezeme. To nás ale nepoložilo a pokračovali jsme ve velmi dobrém fandění. I v tak malém počtu jsme si rozdělili sektor na dvě části a začala klasická přeřvávačka opět s různými kreacemi. Atmosféra v sektoru trochu zhoustla po té, co jsme si sundali boty a začali mávat ponožkami. I za nepříznivého stavu jsme si zápas užívali. Fandili jsme od začátku do konce zápasu. Po závěrečném hvizdu nám přišli pod kotel poděkovat hráči za naši přízeň.

Výsledek byl nakonec 5:3 pro domácí. Pro domácí to znamená, že jsou velice blízko záchraně, protože nám odskočili už na sedm bodů. My musíme dále bojovat ať úspěšně zvládneme tuto záchranářskou misi.

 

Fotky z Táborska:

 

Další fotky na www.sfc.4fan.cz

Jako noc a den by se daly nazvat naše poslední dva duely na domácím hřišti, které jsme sehráli ve čtyřech dnech. Nejdříve jsem dohrávali ve středu zápas se Znojmem a pak v sobotu již klasické 25.kolo s Vlašimí.

O zápase se Znojmem se ani nechci moc zmiňovat. Vzhledem k tomu, že byla středa, tak návštěva byla zhruba očekávaná 1263 diváků. Ti ale odešli zklamaní, protože jsme tento zápas s druhým celkem tabulky nezvládli a prohráli 0:1. Kotel fandil po celý zápas. Přidávala se i část tribuny G, ale ani to nevyhecovalo hráče k lepšímu výkonu. Po zápase se hráči opět sešli pod kotlem a vyslechli si několik slov od fanoušků. Nevím, jestli to mělo nějaký význam, ale je pravda, že do zápasu s Vlašimí vstoupil úplně jiný tým!

Od úvodních minut jsme se do soupeře opřeli a nakonec jim nadělili 5 branek. I díky povedenému úvodu, kdy jsme po 8 minutách hry vedli 2:0 byl v Městských sadech k slyšení parádní doping. Do fandění se chvílemi zapojovala celá tribuna F a G.  Několikrát se jeli dlouhé pokřiky, z nichž nejpovedenější byl ten ze závěrečných minut zápasu, kdy jsme snad posledních 10 minut a ještě dlouho po ukončení zápasu skandovali nový chorál „Mým životem je SFC“!

Stejně tak, jako jsme uměli naše hráče pokárat po odevzdaném výkonu se Znojmem, tak teď jsme je notně odměnili dlouhou děkovačkou a konečně jsem si mohli zase zazpívat naši vítěznou hymnu.

I přesto, že na stadion si našlo cestu pouhých 1103 diváků to byl neskutečný zážitek a atmosféra. Víc takových zápasů!

 

Fotky ze zápasu s Vlašimí:

Zde je video ze stránek www.sfc.4fan.cz, které zachycuje závěrečnou děkovačku.

 

 

V neděli 21. 4. 2013 nás čekal již třetí zápas na venkovním hřišti v řadě. Po Bohemce a Karviné jsme zavítali do Varnsdorfu. Cesta na půdu tohoto soupeře je velmi specifická, protože se musí cestovat přes Polsko a Německo. Termín zápasu nebyl pro opavské fanoušky ideální. Hrálo se v 17:00 a vzhledem ke vzdálenosti výjezdu si nemohl každý dovolit tam vycestovat.

Z Opavy jsme se nakonec vydali jedním autem. Cesta na severozápad Čech probíhala bez komplikací a přálo nám i počasí. I když jsme se trochu spletli v čase. Navigace nám ukazovala dojezdový čas v 16:10 a tak jsme jeli v poklidu až do chvíle, kdy jsme zjistili, že na GPSce ještě není přehozený čas ze zimního na letní. Náš příjezd byl tedy načasován na 17:10 a ne na 16:10, jak jsme se domnívali. Mu seli jsme tedy přidat a dohnat naši časovou ztrátu. To se nám podařilo a před stadionem jsme byli asi v 16:45. Po té, co jsme si vyzvedli lístky jsme se přemístili do našeho sektoru a vyvěsili vlajky opaváci, fans Suché Lazce a malou vlajku SFC.

V době, kdy začal zápas nás v sektoru bylo pouze 5. V 10.minutě se k nám přidali ještě 4 opozdilci, kteří přicestovali povzdbudit náš SFC z Prahy. Celkový počet byl tedy 9 opavských fanoušků. Celý zápas jsme se v rámci možností snažili povzbuzovat naše hráče, kteří předvedli bojovný výkon, ale do kolen nás srazily dvě penalty, kdy první z nich byla odpískaná hned v 1.minutě a druhá v 18.minutě. Naši hráči i přes nepříznivý výsledek předvedli bojovný výkon, za který by si určitě bodovat zasloužili. Bohužel jsme neproměnili naše šance. Když už jsme gól vstřelili tak nám ho rozhodčí pro údajný ofsajd neuznal. Ani v třetím zápase v řadě se nám nepodařilo bodovat a tak jsme ze severu Čech odjížděli s prázdnou.

Po vyřízení několika telefonátů s fanoušky, kteří na zápas nemohli dorazit jsme se vydali směr Opava. Cesta zpět nám krásně utíkala a už jsme počítali, že dorazíme domů v docela solidním čase. Bohužel jsme se ale přepočítali. Těsně před Olomoucí jsme na dálnici trefili zajíce a problém byl na světě. Ze začátku to vypadalo, že je vše v pořádku, ale zhruba po 5 minutách nám začalo auto signalizovat, že se přehřívá. Zajíc se nám totiž stihl ještě pomstít a rozkousl nám chladič. Auto tedy bylo nepojízdné a my jsme museli volat odtahovku. Po hodině a půl čekání nás odtáhli do Olomouce. 4 členové posádky šli vyčkávat vlakový spoj do Opavy a domů se dostali až kolem páté hodiny ráno. Řidič musel zůstat v Olomouci a do Opavy se dostal až v pondělí odpoledne. Byl to velmi zajímavý výjezd, jen škoda, že se nám nepodařilo přivést nějaké body.

 

Fotky ze zápasu:

V neděli jsem vyrazili na půdu našeho nejbližšího soupeře. Čekala nás Karviná, tedy jediné Slezské derby, které nám FNL nabízí. I přesto, že jsem nehráli o týden dříve domácí zápas se Znojmem a neměli tedy možnost fanoušky více mobilizovat, jsem očekával, že by nás mohlo vyrazit relativně dost. Náš nejvyšší počet fans v Karviné od doby Krajského přeboru se datuje do minulé sezony, kdy nás přijelo 185. Věřil jsem, že letos tento počet překonáme. A to se také povedlo. Do Karviné nás přijelo 213, z toho 10 kolegů z Wroclawi.

Hlavní skupina fanoušků čítající asi 130 osob vyrazila vlakem. Už více než hodinu před odjezdem bylo Východní nádraží v obležení mužů v černém. Z Opavy jsem vyrazili v 13:45 a po přestupu v Ostravě jsem do Karviné dorazili něco po 15.hodině. Zde už byly přistaveny dva autobusy, které nás odvezly přímo až ke stadionu v Karviné-Ráji. Do zápasu zbývalo ještě hodně času a proto velká část fanoušků navštívila již tradiční hospodu kousek od stadionu a krátila si čekání do začátku zápasu. Jak jsem již psal výše, v sektoru nás bylo 213 fanoušků. Celková návštěva čítala 1870 diváků. Jak už bývá tradicí v Karviné, opět jsme se rozprostřeli téměř po celém sektoru. Nevím čím to je, že zrovna na tomto stadionu se neumíme od začátku sjednotit dohromady. Chvíli po začátku zápasu se nám to jakž takž povedlo. Naše prokletí s názvem „nefunkční megafon“ pokračovalo i na Městském stadionu. I přesto, že megafon byl asi 14 dní starý, ještě v Opavě v pohodě fungoval, v Karviné opět vynechával. Museli jsem se tedy spolehnout čistě na svoje hlasivky. Z vlajek zde vysely již tradičně Opaváci, fans Lesbos, Young Boys, fans Komárov, ale nechyběly také vlajky Fans Suché Lazce, Silesia Wolves a k vidění byla také nová vlajka Šlonzáci, která měla svou premiéru v Pardubicích a zatím vysela na každém výjezdu.

Sympatické bylo, že se nám dařilo podporovat náš tým po celý zápas a i přes nepříznivý výsledek a jsme si fandění užívali. V druhém poločase jsme vytvořili jednoduchou chreografii složenou z 200 žlutých balónků a 4 modrých pásů. Balónky jsme potom používali i při skandování, když jsme si sektor rozdělili na dvě části a navzájem se překřikovali. Nechybělo poskakování, otáčení se zády, tleskání nad hlavami, mávání šálami a podobně. Po zápase došlo k výměně názorů mezi fanoušky a hráči. Nám fanouškům se nelíbil přístup některých hráčů k zápasu za nepříznivého stavu, kdy už to bylo o dvě branky a více a bylo jim to dáno jasně najevo. Na druhou stranu jsme jim dokázali, že za nimi stále stojíme a budeme je stále podporovat v boji o záchranu našeho klubu v FNL. Někteří hráči si ale musí uvědomit, že jak je opavský fanoušek věrný, tak je také náročný a nespokojí se z odevzdaným výkonem. Hráči musí na hřišti jezdit. Makat jeden za druhého!!! Po té přijde uznání, i když se výsledkově zrovna nezadaří.

Vzhledem k tomu, že se v médiích neskutečným způsobem propírá chování opavských fanoušků na tomto výjezdu, jsem se rozhodl, že zde musím zmínit také pár slov. Novináři neustále informují o tom jaká hovada opavští fanoušci jsou a prezentují nás v tom „nejhezčím“ světle. Tito lidé podle mě nemohli ani u situací, o kterých píší být, jinak by nemohli napsat takové nesmysly. Informace mají pouze z jedné strany, tedy zřejmě ze stany PČR a hledají samé senzace, tak všechno zveličují. Je pravda, že na stadionu došlo ke konci poločasu a především v jeho přestávce k menší strkanici s místní ochrankou. Všude se člověk dočítá, jak opaváci celou situaci vyprovokovali a bůh ví co všechno. Tento incidem vznikl po oboustranných urážkách mezi domácím a hostujícím sektorem, které jsou z nepochopitelných důvodů jen kousek od sebe, kdy z obou táborů vylétlo pár kamenů. Několik  jedinců si to ještě chtělo rozdat s ochrankou, ale to bylo zhruba vše. Opravdu si nejsem vědom, že by na stadionu musela zasahovat PČR. Možná mě opravíte, ale co jsem viděl já, tak celou dobu stáli připraveni u vstupu do sektoru a celou situaci akorát monitorovali. Po zápase došlo k důkladné kontrole a kamerování všech hostů, kteří ze stadionu vycházeli. Po té jsme nasedli do přistavených autobusů a vyrazili směr Hlavní nádraží. Zde to policie absolutně nezvládla. Na peronu postávala skupinka domácích provokatérů. Po té, co byli spatřeni se pár opaváků proti nim rozběhlo, ale vzhledem k jejich útěku se nic nestalo. V médiích se můžeme dočíst zprávy jak karviňáci zdrhali před opaváky přes koleje a byli ohrožováni projíždějícími vlaky. Ani jeden z nich v kolejišti nebyl. Opět bublina. Na to, kolik strážců zákona na nádraží bylo si mohli postávající a provokující skupinky domácích všimnout a zabránit tak případným nepokojům. Co už se ale nedočtete je informace, že jeden z příznivců SFC spadl z invalidního vozíku. Když mu šel jeho kamarád pomoct se zvednout, skončil na zemi zakleknutý 3 robokopy a s pouty na rukou. Tato situace samozřejmě přihlížející fans rozvášnila. Po té se PČR snažila všechny co stáli na peronu nacpat do jednoho vagonu. Ve vlaku nebylo k hnutí a opravdu nebylo kam uhnout. Policajti i přesto neustále tlačili do fanoušků, stojících u dveří, kteří s tím nemohli nic dělat a stali se terčem jejich útoku, když jeden vylízaný mozek v černém brnění stříkl do vlaku na fanoušky slzný plyn!!! Několik fans dostalo přímý zásah do obličeje zhruba ze vzdálenosti půl metru. A aby toho nebylo málo, jednoho z takto zasažených si vytáhli z vlaku, položili ho na peron a spoutali. Po té se opět snažili zbylé fanoušky stlačit jak sardinky. To se jim sice povedlo ale situace to byla neúnosná a nejednomu fanouškovi se z toho udělalo zle. Po celou cestu jsem je čekal na to, že se otevřou zadní dveře, na které fanoušci pod návalem nechtíc tlačili. Tyto zákroky jsou pro mě nepochopitelné!!! O tom už ale veřejnost nikdo neinformuje. Nevím co k tomu víc dodat.

Fotky ze zápasu:

V průběhu týden zde přidám ještě sestříhaný záznam našeho fandění.

Další fotky a taky nějaká videa jsou na www.sfc.4fan.cz a www.ultrasopava.cz.

Na stránkách www.bofor.cz si můžete prohlédnou další fotky ze zápasu Bohemians – SFC. Níže jsou 3 záběry na náš sektor.

Povedená videa jsou na stránkách www.sfc.4fan.cz. Jedno z nich je níže.


Na stránkách www.sektor1905.cz je sestřih, kde si můžete shlédnou fandění domácích, jedinou branku zápasu a je zde i krátký záběr na náš sektor.

Výjezd do Ďolíčku pro nás znamenal nejprestižnější výjezd sezóny. Řešili jsme způsob přepravy tak, aby nás jelo co nejvíc. Na začátku byla jednoznačná volba hromadný výjezd vlakem. Bohužel jsme ale zjistili, že odjezd z Prahy by byl značně komplikovaný. Nejbližší spoj, který bychom mohli stihnout jel až po půl jedenácté a vzhledem k návazností ostatních spojů bychom se do Opavy dostali nejdřív 5 ráno a navíc bychom nemohli využít ani cenově nejvýhodnější jízdenku Sone plus. Proto se hned zrodila další varianta – výjezd autobusem. Tušili jsme, že tato situace nám zřejmě ubere nějaké fanoušky, protože ne každý si může dovolit dát 550 Kč za autobus. I přesto se bus naplnil a ještě k tomu se na pár lidí nedostalo. Tito pak vyrazili spolu s dalšími fans auty.

Když jsem se v sobotu ráno podíval z okna, svítilo slunko a liboval si, jak nám ten víkend hezky začíná a těšil se na hojnou účast na výjezdu. Napadl sice nějaký sníh, ale situaci nebyla nijak hrozivá. V noci ze soboty na něděli ale napadlo dalších zhruba 20 cm sněhu a celá Opava se ponořila do bíla. Tento fakt podle mě poznamal i některé příznivce Opavy, kteří vzhledem k těmto podmínkách do Prahy nevyrazili.

U autobusu jsme se sešli v počtu 55 fans. Rozdělili jsme se do autobusu a přistavených aut a vyrazili jsme na cestu. Docela nás udivilo, že asi po půl hodině jízdy autobusem jsme se podívali přes zamlžená okna a zjistili, že jsme stále v Opavě?!? Cesta směr Praha probíhala i přes nepříznivé počasí docela v poklidu. Chvílemi mi teda připadalo, že jsme nasedli do linkového busu. Každou chvíli někdo otravoval, že si potřebuje odskočit (no coment).

Těsně před Prahou nás zastavila PČR a  všichni členové výjezdu se museli povinně legitimovat. Je pravda,  že se strážníci zákona chovali docela slušně (stejně jako naši fanoušci) a proto vše proběhlo bez komplikací, až na jednoho blba, kterému asi ruplo v bedně a z ničeho nic vyhodil před stojící těžkooděnce, z okýnka autobusu skleněnou láhev, ale nakonec si to po sobě i uklidil a byl klid. Po té ještě jeden zakomplexovaný robokop málem přetáhl přes obličej fanouška, který jen vytáhl hlavu z okýnka a řekl, že by už rád jel na fotbal. Po zhruba půlhodinovém zdržení jsme se v policejním doprovodu dostali až k sektoru hostí. Zde po vystoupení z autobusu došlo ke klasické přeřvávačce s provokujícími klokany, přes policejní kordony.

Do sektoru jsem se dostali asi půl hodiny před zápase a už zde bylo pár fanoušků, kteří dorazili auty. Také jsme se zde potkali s 2 našimi přáteli z Wroclawi, kteří do Prahy přijeli vlakem. Rozvěsili jsme vlajky a čekali na začátek zápasu. V maličkém sektoru za brankou se nás tísnilo zhruba 125 fans.  Od úvodních minut jsme neustále hecovali naše hráče. Support byl hodně proměnlivý. V určitých fázích se do fandění zapojoval celý sektor. Zvláště tehdy, když se opakovali různá hesla po supportlídrovi nebo když jsme se rozdělili na dvě části a navzájem si odpovídali. Na tomto výjezdu zazněli také dva nové chorály. V druhém poločase jsme k fandění použili i žluté a modré balónky. Měli jsme ještě připraveny modré pásy a žluté vlajky (bez tyčí – ochranka zakázala), ale vzhledem k rozmístěni sektoru jsem je nepoužili, protože výsledný efekt by to nemělo zřejmě žádný.

Domácí se hned v úvodu roztáhli logo SFC a v zápětí ho roztrhali. Po té se prezentovali choreem,k teré doplnili několika ohněma. Ohně a race byli v domácím sektrou k vidění ještě několikrát. Co se týče síly fandění, tak jsem od domácích očekával víc. Na to, jakou měli v hledišti převahu je často nebylo skoro slyšet.

Hráči na hřišti nepředvedli v prvním poločase špatný výkon. Bojovali a dokonce se jim podařilo vstřelit proti favoritovi gól. Ten ale nebyl uznám pro údajný faul na brankáře. V nastaveném čase první půle dostali domácí výhodu pokutového kopu, který proměnili. V druhém poločase už hra z naší strany nebyla taková jako v tom prvním. Bohemka si nějakou šanci připravila, ale vychytal ji brankář Hampel , který zaskakoval za zraněného Květona.  Bohemka si tak mohla připsat hubenou výhru 1:0.

Po zápase pokračovali policejní manévry. Osátka autobusu vyrazila v doprovodu několika policejních antonů a dalších policejních vozů směr Opava. Po cestě jsme ještě míjeli spoustu provokujících bohemáků, ale to už je klasika. Pod dozorem policie jsme byli až téměř do Opavy. Po první zastávce za Prahou co nás opustili policejní antony nás už však doprovázelo jen jedno auto policie. Zde PČR situaci trochu nezvládla, kdy pořádně nevěděli, jestli nás mají pustit z busu ven všechny, nebo jen pár jedinců, na benzinku a záchody nás pouštěli pouze po 10, no prostě opět normál. Při zpáteční cestě jsme ještě na jedné benzince zapomněli jednoho fanouška, ale naštěstí jsme si toho zavčas všimli. J

Celková návštěva v Ďolíčku byla 3304 diváků. Vzhledem k tomu, že to byl náš výjezd roku se na naší straně čekala trochu vyšší číslo. Ale je pravda, že podmínky nám opravdu moc nepřály (počasí a nepříznivé vlakové spoje). Z tohoto pohledu je počet 125 fans relativně slušný. Rozhodně to však bylo lepší, než podzimní návštěva klokanů v Opavě, kde jich přijelo zhruba 50 až 60 kousků.

 

Fotky ze zápasu:

Další fotky na www.sfc.4fan.cz, www.ultrasopava.cz.

Je tady nová série fanouškovských nálepek SFC. Novou sérii mají také fanoušci WKS. Tyto nálepky budou k dostání v kotlu na každém zápase SFC. Jak doma, tak venku.

Naše sobotní představení se dá hodnotit jedině pozitivně. Vše vyšlo přesně podle našich představ. Ještě před samotným zápasem jsme se sešli na Horním náměstí, kde jsme zhruba něco po půl páté začali naplánovanou demonstraci proti současnému vedení fotbalového klubu. I když to ze začátku vůbec nevypadalo, nakonec se nás sešlo okolo 350 příznivců SFC. Po té co jeden ze zástupců fanoušků přednesl několik bodů našeho nespokojení s funkcionáři klubu jsme se vydali směr Městské sady. V proslovu jsme si také připomněli událost, která se stala v Polsku, při níž zahynuli 3 fanoušci Lechie Gdansk a uctili jejich památku minutou ticha. První část pochodu jsme šli z piety v tichosti. Když jsme dorazili zhruba na začátek Krnovské ulice, začali jsme se také projevovat svými hlasivkami. Několikrát zazněl pokřik „Matýsek a Kutty ven“,  ale také jsme skandovali hesla na podporu Opavy. První lajna průvodu nesla vlajku Opaváci a občas se objevily i nějaké bengály. Pochod byl ukončen pod sekretariátem, kde jsme naposled mohutně skandovali proti vedení klubu. Po té se všichni fanoušci přesunuli na stadion, kde začalo naše představení číslo dvě.

Opět musím hodnotit naše vystoupení v hledišti za velmi povedené. Po celý zápas se do fandění zapojoval nejen kotel, ale také osazenstvo na tribuně G. Několikrát jsme se navzájem přeřvávali, doplňovali jednotlivé pokřiky různými kreacemi se šálami, poskakováním a podobně. Prostě jsme si zápas opět užívali.

V prvním poločase jsem roztáhli choreo věnované fanouškům Lechie Gdansk. Choreografie se skládala z dvou papírových plachet, na nichž byl nápis R.I.P. a logo gdanského klubu a doplněno to bylo nápisem „Jsme s vámi Lechio“. Po roztažení chorea bylo chvíli ticho a vše jsme zakončili skandováním Lechia Gdansk. V druhém poločase jsme ještě použili několik obouruček plus pár vlajek na mávání. Tento zápas si nenechalo ujít také 8 fanoušků z Wroclawi. Za to fanoušci  Zlína se k velkému zklamání v hostujícím sektoru neukázali. Na internetu se potom zmínili, že 8 z nich do Opavy dorazilo, ale vzhledem ke kose, která v sobotu byla si šli sednout na hlavní tribunu.

Nepřízeň počasí poznamenala také návštěvu, když přišlo pouze 1143 diváků.Toto je naše nejhorší návštěva této sezony. Atmosféra ovšem byla fantastická.

Co se dění na hřišti týče, tak tento zápas nemohl začít lépe. Hned po 30 vteřinách hry jsme se dostali do vedení 1:0 zásluhou Zapletala a když ve 20.minutě přidal Ficek druhý gól dostali se fanoušci do extáze. V 77.minutě se ale hostům podařilo snížit na 2:1 a o výsledek jsem se trochu obávali ale hosté si pořádnou šanci nepřipravili a my jsme si tak mohli připsat naprosto zasloužené vítězství. Závěrečná děkovačka také stála za to, když jsme si společně s hráči zazpívali opavskou hymnu. V sobotu jsme mohli vidět obrovskou bojovnost a věřím, že pokud hráči budou ke každému zápsu takto přistupovat tak se našeho společného cíle všichni dočkáme.

Teď je před námi asi nejatraktivnější výjezd sezony, když jedeme do Ďolíčku na pravou Bohemku. Ikdyž víme, že to bude hodně těžký zápas, doufejme, že k němu hráči přistoupí stejně jako k zápasu se Zlínem a třeba se nám podaří urvat nějaké body.

 

Fotky, sestříhaná videa ze stadionu i z pochodu a reportáž z tohoto zápasu najdete na www.supporters.cz. Fotky najdete také na www.sfc.4fan.cz, www.ultrasopava.cz.